Bylinková dula

Jsem dula a bylinářka se specializací na ženské zdraví.

Pečuji o ženy a jejich rodiny od těhotenství, přes porod až po šestinedělí.
Do ČR přináším to nejlepší ze zahraničí.

Pomohu i vám zažít harmonický porod vašeho miminka.

Jak pracuji

Jako dula a bylinářka se specializací na ženské zdraví jsem spojila tyto dvě zdánlivě nesouvisející oblasti, které spolu souvisely vlastně odjakživa - tak jako kdysi byla v každé vesnici babka kořenářka, která byla často také porodní babičkou, já jsem taková novější verze - bylinková dula.

Zažila jsem nádherné těhotenství a krásné porody svých posledních dvou dětí, i když mi řekli, že děti možná mít nebudu a první porod byl velmi traumatický. Vzala jsem svůj život do vlastních rukou a nasbírala jsem kvalitní informace, které podpořily mé vědomé rozhodnutí a mou přípravu na těhotenství a porod tak, abych se mohla připravit co nejlépe.

Zbavila jsem se strachu z porodu a našla jsem velkou podporu ve svém partnerovi, který pochopil, co a proč je důležité pro mne a naše miminko. 

A tak pomáhám ženám a jejich partnerům na cestě ke krásnému těhotenství, porodu a šestinedělí
nejen s pomocí bylin jako dula a lektorka předporodní přípravy.

Prošla jsem výcvikem pro duly u světoznámého porodníka a  propagátora přirozených porodů - Dr. Michel Odenta a jeho partnerky a duly Liliany Lammers (UK) a jsem také certifikovaná Doula and Birth Keeper (H.E.R.B.A.L., USA)

Bylinaření jsem studovala u největších odborníků dnešní doby jako Susun Weed, Aviva Romm či Matthew Wood (USA), abych přinesla českým ženám tu nejlepší možnou péči založenou na zkušenostech a nejnovějších výzkumech.

Ukázala jsem cestu k miminku ženám, které začaly ztrácet naději. Radím jak bezpečně a cíleně užívat byliny k předcházení a terapii těhotenských neduhů, ale i u porodu a po něm. 

Takto může vypadat zrození nové rodiny

Před 10 lety jsem to vnímala jinak

Na svatební cestě po Evropě v roce 2010

Lékaři mi krátce po 20. narozeninách oznámili, že pokud chci děti, měla bych si pospíšit vzhledem k opakujícím se cystám. To vyvrcholilo odvozem do nemocnice pro krvácení do dutiny břišní mě odvezla záchranka na sál za 5 minut 12. Měla jsem nepravidelný cyklus a velmi bolestivou menstruaci, kterou jsem nesnášela.

Léčit se to prý nedá, jen hormonálně, ale protože cysty jsem měla i přes tehdejší užívání antikoncepce, která tomu měla zabránit, rozhodla jsem se, že toto není moje cesta a vrátila jsem se zpět ke kořenům – k bylinářství a studiu ženského cyklu.

Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat a brzy jsem otěhotněla. O miminko jsme bohužel přišli ve 12. týdnu těhotenství a já „musela“ na revizi. Nemohla jsem se dlouho vyrovnat s tím, že už nejsem těhotná a bála se, co bude dál.

O miminko jsme se začali snažit po roce znovu a já otěhotněla na poprvé.

Tentokrát mě ale zachvátil hrozný strach – bude všechno v pořádku? Chodila jsem na kontroly co 14 dní, abych měla jistotu, ale paradoxně mě pak znejišťovaly ještě víc. Celé těhotenství jsem strávila s nohama nahoře na rizkovém těhotenství.

Těhotenství jsem si začala užívat až někdy po 36. týdnu, kdy jsem věděla, že se miminko už může narodit bez problémů.

Když jsem zjistila, že jde kamarádka k porodu s dulou, nechápala jsem.

Ptala jsem se, proč si proboha bere k porodu někoho, kdo není ani zdravotník a ještě mu zaplatí takovou "pálku"!?

Přála jsem si, aby byl semnou manžel u porodu, ale on si tím úplně jistý nebyl. Tak jsem našla předporodní kurz pro páry s dulou, který byl na nějaké 3 hodiny a byla ráda, že se nemusel díky té délce moc přemáhat s účastí, že ho to snad nebude nudit a dozvíme se vše potřebné.

Bylo to fajn, takové opáčko biologie a exkurz po možnostech místních porodnic. Odcházeli jsme s tím, že víme všechno podstatné a není třeba se ničeho bát, protože v porodnicích jsou profíci.

Že to tak zdaleka nebylo a není jsem se měla dozvědět za pár týdnů.

 

První porod

S mým prvním synem, 2018

Přesně na termín porodu mi praskla voda a plni radostného očekávání jsme přijeli do porodnice.

Vyštření nepříjemným lékařem, který mi provedl zákroky proti mé vůli a prasknul zbývající vak blan se slovy „takhle to mladá paní vypadá, když teče voda“ spustilo kaskádu toho, co se mělo stát.

Rodila jsem 28 hodin.

Měla jsem šílené bolesti a personál po mě křičel, ať jim tam neřvu.

Byla jsem vyčerpaná a bála se, nikdo mi neuměl pomoc a kdykoliv přišli, sáhli do mě jak do krávy a opovržlivě konstatovali, že nemám důvod takhle řvát, že zdaleka nerodím.

Bylo to únavné a tak mi píchli injekci se slovy „když to bude porod, rozjede se to, když ne, tak se vyspíte.“ Dostala jsem opiáty, které mám díky nemoci srdce kontraindikovány. Světlo na konci tunelu ... umírám.

Jsme na sále a tam to začalo. Manuální rozevírání čípku, můj pláč a prosby, ať už to porodní asistentka nedělá – neposlechla a já jí instiktivně v důsledku nesnesitelné bolesti kopla, až přeletěla přes celý porodní sál. Zvedla se a naštvaně mě připoutala k poronickému lůžku s výrazem „tohle si vypiješ“ za spolupráce mého manžela.

Nemohla jsem, byla jsem pod vlivem opiátů, do toho mi píchali oxytocin na posílení děložní činnosti.

Nakonec mi na břicho skočil mladý nevyspaný lékař a dítě ze mě vytlačili jako ze zubní pasty.

Nástřih mi pan doktor šil bez umrtvení a když mi odnesli syna na „nutné“ kontroly a on plakal, komentoval to slovy "hysterický, jako jeho matka".

Po porodu jsem si připadala naprosto nekompetentní, nemožná .. až do chvíle, než mi syna zabaleného jako vánočku přinesli a já ho zkusila nakojit. Tehdy jsem se rozplakala dojetím „já jsem máma!“ říkala jsem manželovi a cítila jsem, že i když jsem ho sama neporodila, jsem tady k něčemu.

Následovala 28 hodinové oddělení od syna, kdy mi ho vozili jen na kojení, i když jsem je prosila, ať mi ho dají – nene, potřebuju si odpočinout, taková jsou pravidla.

A tak jsem přišla domů a díky bolesti z nástřihu si nemohla ještě pár týdnů pořádně sednout, starala se o sebe a dítě, zatímco muž chodil do práce a já přemýšlela ve svém smutku a bolesti z toho zážitku plného násilí, ale na jehož konci bylo zdravé miminko a já.

Co se mi to stalo?

Když už to nešlo dál, zjistila jsem na psychoterapii, že to, co se mi děje jsou projevy PTSD – posttraumatické stresové poruchy. Už jsem věděla, proč se budím křičící a zpocená ze spaní z nočních můr o svém porodu. Můj muž to smetl ze stolu s tím, že psycholožka je nějaký nedouk a PTSD mají jen vojáci, kteří jdou z války, ne ženy po porodu.

Ale já se cítila dost podobně. Nikdo mi nerozuměl. Měla jsem přece to zdravé dítě a přežila jsem a to prý je "to hlavní".

Najedou jsem se začala věnovat tématu porodů, zhltla všechnu dostupnou literaturu na toto téma a byla fascinována pre a perinatální psychologií – jak zážitky z porodu i před ním ovlivňují miminko na celý život.

A došlo mi to – neměla jsem informace! Nebyla jsem absolutně připravená na to, co se může stát. Šla jsem k porodu se slepou důvěrou v autority a divila, se, že mi neumí pomoct jinak než svými medicínskými postupy. Oni přirozený porod neviděli v té době ani na videu, nemohla jsem se na ně zlobit.

Najednou jsem viděla všechny možnosti, které jsem měla.
Zjistila jsem, že jedinou potřebou rodící ženy je pocit bezpečí, klidu a důvěry v porodní proces, jak propaguje Dr. Michel Odent – průkopník přirozených porodů.

A taky, že když nemáte informace, nemáte nic. Nemůžete se nestranně a informovaně rozhodnout. V momentě, kdy žena i její muž informace mají, sami se dokáží zorientovat a jsou sebejistí, nejsou vláčeni tím, co jim přikazuje někdo jiný.

Zjistila jsem, že porod se odehrává primárně v hlavě rodící ženy a pokud se žena bojí, porod nemůže běžet hladce, protože produkuje hormony, které jej přímo brzdí a navíc přichází o přirozené hormony, které působí jako léky proti bolesti.

Porod krásný a ještě krásnější, aneb podruhé a potřetí

Když jsem otěhotněla podruhé, věděla jsem, že všechno bude jinak a taky bylo.

Porodila jsem v porodnici sama do svých rukou, ve vertikální pozici, miminku přestřihla pupeční šňůru a porodní asistentka, která vše jen sledovala, porod komentovala slovy „vy jste teda fakt hustá“ :)

Rozvedla jsem se a když jsem otěhotněla potřetí s nynějším manželem, věřila jsem, že všechno bude tak, jak má. Měla jsem informace, připravila jsem svou mysl i tělo a hlavně jsme s nynějším manželem navštívili víkendový předporodní kurz, který mu dal důvěru v porodní proces, informace a jistotu.

A tak jsem porodila tak, jak jsem myslela, že to není možnébez bolesti, bez tlačení, bez křiku. Nechala jsem prostě své tělo dělat to, co umí a má. Cítila jsem každý pohyb naší dcery uvnitř mého těla, jak se aktivně rodila. Miminko jsem prostě jen vydýchla do rukou mého manžela a bylo to. Nepopsatelné!

Má cesta k bylinkové dule

Na sběru medvědího česneku s mými syny a dcerkou na zádech v nosítku.

Od prvního porodu v roce 2010 uběhlo moře času. Celou tu dobu jsem se věnovala porodním tématům na začátku jen ze zájmu a pak se provázením těhotenstvím a porodem stalo mou profesí.

Nejsem příznivcem klasického vzdělávacího modelu "odesedíš-nabifluješ-dostaneš papír", a protože jsem toto v ČR nenašla, odešla jsem studovat do zahraničí (USA, UK) jak téma porodů, tak bylinářství.
Našla jsem si vzdělání, které vyhovovalo mým potřebám a reflektovalo fakt, že jsem žila delší dobu v zahraničí a nebyla ochotna se smířit s tím, že tady se to dělá prostě a přitom jinde to jde rozhodně lépe a s respektem k volbě jednotlivce.

Jako klinická herbalistka – bylinářka se specializací na ženské zdraví jsem prolnula tyto dvě oblasti a spojila v jedno. Tak jak tomu vlastně bylo odjakživa – babka bylinářka byla často také porodní bábou.

Jsem prostě bylinková dula.

Investovala jsem tedy vše co jsem měla, abych mohla přinést do ČR ty nejaktuálnější a nejkvalitnější informace ze zemí, kde porodit přirozeně a s respektem je standard, ne sen.

Protože věřím, že sny můžeme žít, stačí jen chtít.

Své vědomosti i poznatky z praxe bylinkové duly jsem pro vás sepsala do této jedinečné knihy.

Moje vize a pracovní zaměření

S manželem a dcerkou nad našim domem, 2018

Chci mluvit citlivě o tom, co zažívají ženy v českých porodnicích a jak se připravit, aby se to co se stalo mi, nestalo dalším ženám. Protože vím, že to jde, že i v porodnici lze zažít krásný a respektující porod. Jen mít informace a zvolit si podporující prostředí.

Podporuji ženy v jejich svobodné volbě, a proto doprovázím také k porodům doma a to i neasistovaným.

Vím, jak těžké je se ve všem zorientovat a ještě těžší najít někoho, kdo vám opravdu sedne a hledat jednoho takového člověka pro každou ze služeb kolem porodu, může být unavující.

Svou práci beru opravdu vážně a tak se neustále vzdělávám, abych mohla nabídnout opravdu profesionální péči.
Za těch téměř 9 let jsem se proto rozhodla rozšířit si své specializace v USA a UK tak, abych nabídla opravdu komplexní péči o ženu kolem porodu jako:

  • porodní dula (Paramana Doula Course - Dr. Michel Odent, Liliana Lamers, UK a H.E.R.B.A.L - Doula and Birthkeeper, USA)
  • poporodní dula a tzv. "mother roaster" (tradiční zahřívací péče o matku), USA
  • laktační poradkyně - laktační liga ČR, Association of Breastfeeding Mothers, UK
  • profesionální doprovod k porodu do vody, WaterBirth International, USA
  • specialistka zavinování bříška (USA)
  • specialistka zpracování placenty, IPPA (USA)
  • lektorka hypnoporodu a předporodní přípravy
  • lektorka cvičení pro těhotné a ženy po porodu
  • masérka a spoluatorka © Masáže pro ženské zdraví
  • průvodkyně rituály kolem porodu (těhotenství, předporodní rituál, poporodní rituál - zavírání kostí, rozloučení s placentou, pojmenování dítěte
  • Pravidelně se účastním doplňujících výcviků zahraničí. (bylinná bezpečnost, tradiční porodní asistence, byliny pro ženy, přirozený porod, výsledky aktuálních studií z oblasti porodnictví se Sarou Wickham - potermínová gravidita, konec pánevní, Spinning Babies, rebozo aj.)

Specializuji se na bylinnou péči a naturoterapii v těhotenství, u porodu a po něm, aby mohly ženy jít naproti zdraví svému i svého miminka přírodní cestou. Mou doménou jsou netradiční ale jednoduché způsoby užití bylin jako vaginální napářka, obklady, koupele, masáže atd.

Jsem vlastně takový balíček porodních služeb.