Porodní babičky z amerického Jihu

Když si večer, až všechny 4 děti usnou, čtu, bývá to buď o porodech, o bylinách a nebo o obojím.
Tento rok jsem si ale dala předsevzetí, že se budu věnovat taky četbě své oblíbené beletrie (kde že jsou ty časy, kdy jsem přečetla knihu, co měla 1000 stran za 4 dny 😀 ? )

Ale tentokrát jsem zase skončila u porodní tématiky a protože mě hodně zajímá tradiční babictví (tradiční porodní asistence, slovy dnešního člověka), dostalo se mi do rukou čtení o tom, jak pracovaly „granny midwifes“ – česky volně přeloženo jako porodní babičky – z jihu USA a věnovala jsem tomuto tématu posledních pár volných chvil.

Porodní babičky z Afriky

Černé ženy ( politicky zcela nekorektně, ale ony o sobě samy takto mluví) měly ve své komunitě vždy porodní babičku, která doprovázela ženy u porodu. Byly to ženy, které k výkonu jejich profese povolal Bůh či jiný svatý Duch, nikoliv studované ženy po formálním vzdělávání, jak je známe dnes.

Na svou dráhu se daly většinou buď protože se v jejich rodině dědilo z matky na dceru, nebo po božím vnuknutí, jako třeba v tomto případě:

„Orala jsem pole s bavlnou, když jsem uslyšela hlas uvnitř, který mi řekl, že chce, abych se stala porodní bábou, pečovala o matky a děti. Pán mi ukázal jak se to má dělat.“

Svědectví porodní babičky – severní Florida citace 1

Sloužily všem

Pečovaly o těhotné a rodící ženy i šestinedělky a jejich děti. Navzdory tomu, že mluvíme o afro-američankách, otrokyních odvlečených z jejich rodné Afriky a to většinou z jejího západního pobřeží, které se netěšily zrovna vysokému společenskému postavení ještě do druhé poloviny minulého století, byly „porodní babičky“ výjimkou potvrzující pravidlo.

Staraly se totiž nejen o ženy černé pleti, ale také o bílé ženy. Byly vyhledávány ženami všech vrstev pro své umění a znalosti. Počátkem minulého století však došlo k jejich hanobení nejen z důvodu rasových, ale také protože nebyly dost pokrokové a vzdělané na to, aby byly oprávněny účastnit se porodu.

Z porodu se stala lékařská záležitost a porodní asistentka začala asistovat spíše lékaři než porodnímu procesu.

Jak taková porodní babička pracovala a vnímala svou práci spolu můžeme nahlédnout:

Povídání o Mama Leslie – tradiční porodní babičce

Mluví se v něm o „chytání miminek“ ne o porodní asistence, rození žen asistentkou a pod. již téměř pejorativních výrazech.

„Mama Leslie chytila 75 miminek za dobu své praxe. O chytání miminek mluví spíše jako o strážení než o porodnictví. „Já miminka na svět nepřivádím a ani nemůžu“. Chytání miminek je více holistická záležitost, která je hlavně o schopnosti práce s matkou a tím, kdo ji u porodu doprovází.

Protože pracuje s rodinami a je s nimi velmi propojená, obvykle pozná, když se blíží porod a volá pak rodině častěji. Když je to třeba, Mama Leslie vyvolává porod směsí pomerančového džusu a ricinového oleje. Tvrdí: „Je to trik, který se traduje mezi ostatními porodními babičkami“.

Vybírá si, s kým bude pracovat hlavně v závislosti na matčině zdraví, pravděpodobnosti úspěšného domácího porodu a ostatních okolnostech rodiny.

Mama Leslie mluví o procesu porodu jako o něčem spirituálním. Říká, že miminka si vybírají, kdy se chtějí a kdy se nechtějí narodit na tento svět a věří, že matky mají schopnost kontrolovat svá těla i v situacích jako je operativní porod, krevní ztráta aj.“

Věřím, že tohle je věc, kterou by si měla přečíst každá žena, která doprovází k porodům, ať je to porodní asistentka, dula a nebo kamarádka, maminka, ale vlastně i muž.
Tohle je názor, který není pokrokový, jak by se dnes mohlo zdát, je totiž, naprosto přirozený a vycházející z hluboké pokory před porodním procesem a pochopením jeho zákonitostí.
Pochází ze zkušeností a skutečně otevřeného srdce.

Kéž i my ostatní dnešní průvodkyně těhotenstvím a porodem odhalíme alespoň špetku toho, co věděly „porodní babičky z amerického Jihu.

Zdroje:

1 Molly Dougherty, Southern Lay Midwifes as Ritual Specialists in Women in Ritual and Symbolic Roles, ed. Judich Hoch-Smith and Anita Spring (New York, Plennum Press, 1978)

2. Stephanie Y. Mitchem,“There Is a Balm…“ Spirituality & Healing among African American Women, 2002)

Komentáře