Výzkum Mindfulness

Mindfulness je oficiální vědou a zdravotnictvím velmi úspěšně využívaná metoda, která dokáže pomoci nejen při přípravě na porod a rodičovství.

Desetiletí výzkumů

Mindfulness se od začátku svého vzniku využívá ve spolupráci s univerzitami a nemocnicemi po celém světě.

Je tak součástí oficiálního proudu s dostatkem výzkumů, které potvrzují možnosti jeho využití nejen v těhotenství, u porodu a v rodičovství, ale mnohem dál.

Pojďme se blíže podívat na závěry těchto výzkumů, které ukazují efektivitu mindfulness předporodní přípravy v oblastech jako snížení stresu, efektivní strategie zvládání bolesti, nižší míra poporodní deprese, výšší míra spokojenosti s porodem a schopnosti v pohodě pečovat o miminko.


Je důležité naučit se v těhotenství zvládat stres protože:

  • Stres a úzkost během těhotenství byly spojeny s předčasným porodem a nepříznivými výsledky porodu, včetně akutního císařského řezu. (National Research Council, 2007) (Laursen et al., 2009)
  • Úzkost matek během těhotenství může být škodlivá pro vývoj plodu; výzkum naznačuje, že negativní účinky se mohou rozšířit do dětství a adolescence, pravděpodobně prostřednictvím epigenetických procesů zahájených během fetálního období, které formují nervové dráhy. (Van den Bergh et al., 2005) (e.g., Betts et al., 2014; O’Connor et al., 2002)
  • Když jsou matky úzkostné nebo depresivní, je méně pravděpodobné, že budou pečovat o své děti citlivým a vnímavým způsobem. (Deater-Deckard, 2008)

"Mindfulness je teoreticky - a empiricky - podporovaná strategie, která slibuje zmírnění nejistot a obav v těhotenství, jakož i strachu a bolesti při porodu." 

Larissa Duncan, UCSF School of Medicine

Ukázalo se že trénink mindfulness pro porod dokáže:

  • Výrazně snížit úzkost související s těhotenstvím. (Duncan & Bardacke, 2010)
  • Snížit strach z porodu, zejména u těch, kteří trpí stresem v oblasti duševního zdraví. (Veringa a kol., 2016) (Duncan a kol., 2014)
  • Zmírnit příznaky poporodní deprese. (Duncan et al., 2017)
  • Snížit stres a úzkost do prvního roku rodičovství a zlepšit celkový poporodní zážitek. (Lonnberg, probíhá) (Kantrowitz-Gordon et al., 2017)

Mindfulness Based Childbirth and Parenting Program je účinný při snižování úzkosti související s těhotenstvím a zvyšování pozitivních emocí u těhotných žen a je prospěšné pro rodičovství.“

Larissa Duncan, UCSF School of Medicine

Prenatální období je zásadní pro dobrý vstup do života i dál:

  • Bezpečná vazba - výzkumy ukazují, že rodiče, kteří prošli kurzy mindfulness jsou dostupnější pro vytvoření vazby, což základní stavební kámen dobrého startu do života. (Synder et al., 2010)
  • Epigenetické výhody - Výzkum, který v současné době provádí tým Richarda Davida na University of Wisconsin, zkoumá dopad tréninku všímavosti během těhotenství na mozek kojenců a zkoumá, do jaké míry by takové zkušenosti z dělohy mohly epigeneticky předurčovat dítě k většímu klidu a zvýšené kapacitě bezpečné vztahové vazby.

Celoživotní výhody pro zdraví a pohodu

  • Úzkost, stres, deprese, vyčerpání a podrážděnost se při pravidelných meditačních sezeních snižují (1). Zlepšuje se paměť, zkracuje se reakční doba a zvyšuje se duševní a fyzická výdrž (2). Stručně řečeno, běžní meditátoři jsou šťastnější a spokojenější, přičemž je mnohem méně pravděpodobné, že trpí psychickým strádáním (15).
  • Kurz v knize Mindfulness: Finding Peace in a Frantic World může významně snížit úzkost, stres a depresi během období akutního tlaku, jako jsou univerzitní zkoušky. Zvyšuje se také životní spokojenost a soucit (28, 29).
  • Mindfulness může výrazně snížit bolest a emocionální reakci na ni (5,6). Nedávné studie naznačují, že průměrné úrovně nepříjemnosti bolesti lze snížit o 57%, zatímco při meditaci hlásí účastníci snížení až o 93% (7).
  • Klinické studie ukazují, že všímavost zlepšuje náladu a kvalitu života při stavech chronické bolesti, jako je fibromyalgie (8) a bolest dolních části zad (9), při chronických funkčních poruchách, jako je IBS (10), a při léčbě závažných chorob včetně sklerozy multiplex (11) a rakoviny (12).
  • Mindfulness zlepšuje pracovní paměť, tvořivost, rozpětí pozornosti a reakční rychlosti. Zvyšuje také duševní a fyzickou výdrž a odolnost (13).
  • Meditace zlepšuje emoční inteligenci (14).
  • Mindfulness je přinejmenším stejně vhodný jako léky nebo poradenství při léčbě deprese na klinické úrovni. Jeden strukturovaný program známý jako kognitivní terapie založená na mindfulness (MBCT) je nyní jednou z preferovaných léčebných postupů doporučených britským National Institute for Health and Clinical Excellence (16).
  • Mindfulness omezuje návykové a sebezničující chování. Mezi ně patří zneužívání nelegálních a léků na předpis a nadměrný příjem alkoholu (17).
  • Meditace zlepšuje funkci mozku. Zvyšuje šedou hmotu v oblastech spojených se sebevědomím, empatií, sebekontrolou a pozorností (18). Zklidňuje části mozku, které produkují stresové hormony (19), a buduje oblasti, které zvyšují náladu a podporují učení (20). Dokonce snižuje také některé ztenčení určitých oblastí mozku, které se přirozeně vyskytují se stárnutím (i když to může mít za následek především snížením úrovně stresu) (21).
  • Meditace zlepšuje imunitní systém. Pravidelní meditátoři jsou přijímáni do nemocnice mnohem méně často kvůli rakovině, srdečním onemocněním a četným infekčním onemocněním (22).
  • Meditace a všímavost zlepšují kontrolu hladiny cukru v krvi při diabetu typu II (24).
  • Meditace zlepšuje zdraví srdce a oběhu snížením krevního tlaku a snížením rizika hypertenze. Všímavost snižuje rizika vývoje a umrtí na kardiovaskulární onemocnění a snižuje jeho závažnost, pokud k ní dojde (25).

Zdroje:

1 Baer, R. A., Smith, G. T., Hopkins, J., Kreitemeyer, J. & Toney, L. (2006), ‘Using self-report assessment methods to explore facets of mindfulness’, Assessment, 13, pp. 27–45.

2 Jha, A., et al. (2007), ‘Mindfulness training modifies subsystems of attention’, Cognitive Affective and Behavioral Neuroscience, 7, pp. 109–19; Tang, Y. Y., Ma, Y., Wang, J., Fan, Y., Feng, S., Lu, Q., et al. (2007), ‘Short-term meditation training improves attention and self-regulation’, Proceedings of the National Academy of Sciences (US), 104(43), pp. 17152–6; McCracken, L. M. & Yang, S.-Y. (2008), ‘A contextual cognitive-behavioral analysis of rehabilitation workers’ health and well-being: Influences of acceptance, mindful- ness and values-based action’, Rehabilitation Psychology, 53, pp.479–85; Ortner, C. N. M., Kilner, S. J. & Zelazo, P. D. (2007), ‘Mindfulness meditation and reduced emotional interference on a cognitive task’, Motivation and Emotion, 31, pp. 271–83; Brefczynski-Lewis, J. A., Lutz, A., Schaefer, H. S., Levinson, D. B. & Davidson, R. J. (2007), ‘Neural correlates of attentional expert- ise in long-term meditation practitioners’, Proceedings of the National Academy of Sciences (US), 104(27), pp. 11483–8.

3. Brown, Christopher A., Jones, Anthony K. P., (2013) ‘Psychobiological Correlates of Improved Mental Health in Patients With Musculo- skeletal Pain After a Mindfulness-based Pain Management Program’, Clinical Journal of Pain, 29(3), pp. 233–44.

4. Zeidan, F., Martucci, K. T., Kraft, R. A., Gordon, N. S., McHaffie, J. G. & Coghill, R. C. 2011, ‘Brain Mechanisms Supporting the Modu- lation of Pain by Mindfulness Meditation’, Journal of Neuroscience, 31(14), p. 5540. See also the accompanying comments regarding mor- phine effectiveness by Fadel Zeidan of the Wake Forest University School of Medicine at http://ow.ly/i8rZs.

5. Kabat-Zinn, J., Lipworth, L., Burncy, R. & Sellers, W. (1986), ‘Four- year follow-up of a meditation-based program for the self- regulation of chronic pain: Treatment outcomes and compliance’, Clinical Journal of Pain, 2, p. 159; Morone, N. E., Greco, C. M. & Weiner, D. K. (2008), ‘Mindfulness meditation for the treatment of chronic low back pain in older adults: A randomized controlled pilot study’, Pain, 134(3), pp. 310–19; Grant, J. A. & Rainville, P. (2009), ‘Pain sensitivity and analgesic effects of mindful states in zen medi- tators: A cross-sectional study’, Psychosomatic Medicine, 71(1), pp. 106–14.

6. Brown, Christopher A., Jones, Anthony K. P. 2013, MD, ‘Psycho- biological Correlates of Improved Mental Health in Patients With Musculoskeletal Pain After a Mindfulness-based Pain Management Program’, Clinical Journal of Pain, 29(3), pp. 233–44.

7. Zeidan, F., Martucci, K. T., Kraft, R. A., Gordon, N. S., McHaffie, J. G. & Coghill, R. C. 2011, ‘Brain Mechanisms Supporting the Modulation of Pain by Mindfulness Meditation’, Journal of Neuro- science, 31(14), p. 5540. See also the accompanying comments regarding morphine effectiveness by Fadel Zeidan of the Wake Forest University School of Medicine at http://ow.ly/i8rZs.

8. Grossman, P., Tiefenthaler-Gilmer, U., Raysz, A. & Kesper, U. (2007), ‘Mindfulness training as an intervention for fibromyalgia: evidence of postintervention and 3-year follow-up benefits in well-being’, Psychotherapy and Psychosomatics, 76, pp. 226–233; Sephton, S. E., Salmon, P., Weissbecker, I., Ulmer, C., Floyd, A., Hoover, K., et al. (2007), ‘Mindfulness meditation alleviates depressive symptoms in women with fibromyalgia: results of a randomized clinical trial’, Arthritis & Rheumatism, 57, pp. 77–85; Schmidt, S., Grossman, P., Schwarzer, B., Jena, S., Naumann, J., and Walach, H. (2011), ‘Treating fibromyalgia with mindfulness-based stress reduction: results from a 3- armed randomized controlled trial’, Pain 152, pp. 361–9.

9. Morone, N. E., Lynch, C. S., Greco, C. M., Tindle, H. A. & Weiner, D. K. (2008b), ‘“I felt like a new person” – the effects of mindfulness med- itation on older adults with chronic pain: qualitative narrative analysis of diary entries’, Journal of Pain, 9, pp. 841–8.

10. Gaylord, S. A., Palsson, O. S., Garland, E. L., Faurot, K. R., Coble, R. S., Mann, J. D., et al. (2011), ‘Mindfulness training reduces the sever- ity of irritable bowel syndrome in women: results of a randomized controlled trial’, American Journal of Gastroenterology, 106, pp. 1678–88.

11. Grossman, P., Kappos, L., Gensicke, H., D’souza, M., Mohr, D. C., Penner, I. K., et al. (2010), ‘MS quality of life, depression, and fatigue improve after mindfulness training: a randomized trial’, Neurology, 75, pp. 1141–9.

12. Speca, M., Carlson, L., Goodey, E. & Angen, M. (2000), ‘A random- ized, wait-list controlled clinical trial: the effect of a mindfulness meditation-based stress reduction program on mood and symptoms of stress in cancer outpatients’, Psychosomatic Medicine, 62, pp. 613–22.

13. Jha, A., et al. (2007), ‘Mindfulness training modifies subsystems of attention’, Cognitive Affective and Behavioral Neuroscience, 7, pp. 109–19; Tang, Y. Y., Ma, Y., Wang, J., Fan, Y., Feng, S., Lu, Q., et al. (2007), ‘Short-term meditation training improves attention and self- regulation’, Proceedings of the National Academy of Sciences (US), 104(43), pp. 17152–6. McCracken, L. M. & Yang, S.-Y. (2008), ‘A contextual cognitive-behavioral analysis of rehabilitation workers’ health and well-being: Influences of acceptance, mindfulness and values-based action’, Rehabilitation Psychology, 53, pp.479–85; Ortner, C. N. M., Kilner, S. J. & Zelazo, P. D. (2007), ‘Mindfulness meditation and reduced emotional interference on a cognitive task’, Motivation and Emotion, 31, pp. 271–83; Brefczynski-Lewis, J. A., Lutz, A., Schaefer, H. S., Levinson, D. B. & Davidson, R. J. (2007), ‘Neural correlates of attentional expertise in long-term meditation practitioners’, Proceedings of the National Academy of Sciences (US), 104(27), pp. 11483–8.

14. Brown, Kirk Warren, Ryan, Richard, M. (2003), ‘The benefits of being present: Mindfulness and its role in psychological well-being’, Journal of Personality and Social Psychology, 84(4), pp. 822–48; Lykins, Emily L. B. & Baer, Ruth A. (2009), ‘Psychological Functioning in a Sample of Long-Term Practitioners of Mindfulness Meditation’, Journal of Cognitive Psychotherapy, 23(3), pp. 226–41.

15. Ivanowski, B. & Malhi, G. S. (2007), ‘The psychological and neuro- physiological concomitants of mindfulness forms of meditation’, Acta Neuropsychiatrica, 19, pp. 76–91; Shapiro, S. L., Oman, D., Thoresen, C. E., Plante, T. G. & Flinders, T. (2008), ‘Cultivating mindfulness: effects on well-being’, Journal of Clinical Psychology, 64(7), pp. 840–62; Shapiro, S. L., Schwartz, G. E. & Bonner, G. (1998), ‘Effects of mindfulness-based stress reduction on medical and pre- medical students’, Journal of Behavioral Medicine, 21, pp. 581–99.

16. See NICE Guidelines for Management of Depression (2004, 2009). Ma, J. & Teasdale, J. D. (2004), ‘Mindfulness-based cognitive therapy for depression: Replication and exploration of differential relapse preven- tion effects’, Journal of Consulting and Clinical Psychology, 72, pp. 31–40; Segal, Z. V., Williams, J. M. G. & Teasdale, J. D., Mindfulness-based Cognitive Therapy for Depression: a new approach to preventing relapse (Guilford Press, 2002); Kenny, M. A. & Williams, J. M. G. (2007), ‘Treatment-resistant depressed patients show a good response to Mindfulness-Based Cognitive Therapy’, Behaviour Research & Therapy, 45, pp. 617–25; Eisendraeth, S. J., Delucchi, K., Bitner, R., Fenimore, P., Smit, M. & McLane, M. (2008), ‘Mindfulness-Based Cognitive Therapy for Treatment-Resistant Depression: A Pilot Study’, Psychotherapy and Psychosomatics, 77, pp. 319–20; Kingston, T., et al. (2007), ‘Mindfulness-based cognitive therapy for residual depressive symptoms’, Psychology and Psychotherapy, 80, pp. 193–203.

17. Bowen, S., et al. (2006), ‘Mindfulness Meditation and Substance Use in an Incarcerated Population’, Psychology of Addictive Behaviors, 20, pp. 343–7.

18. Hölzel, B. K., Ott, U., Gard, T., Hempel, H., Weygandt, M., Morgen, K. & Vaitl, D. (2008), ‘Investigation of mindfulness meditation prac- titioners with voxel-based morphometry’, Social Cognitive and Affective Neuroscience, 3, pp 55–61; Lazar, S., Kerr, C., Wasserman, R., Gray, J., Greve, D., Treadway, M., McGarvey, M., Quinn, B., Dusek, J., Benson, H., Rauch, S., Moore, C. & Fischl, B. (2005), ‘Meditation experience is associated with increased cortical thickness’, NeuroReport, 16, pp. 1893–7; Luders, Eileen, Toga, Arthur W., Lepore, Natasha & Gaser, Christian (2009), ‘The underlying anatom- ical correlates of long-term meditation: Larger hippocampal and frontal volumes of gray matter’, Neuroimage, 45, pp. 672–8.

19. Tang, Y., Ma, Y., Wang, J., Fan, Y., Feg, S., Lu, Q., Yu, Q., Sui, D., Rothbart, M., Fan, M. & Posner, M. (2007), ‘Short-term meditation training improves attention and self-regulation’, Proceedings of the National Academy of Sciences, 104, pp. 17152–6.

20. Davidson, R. J. (2004), ‘Well-being and affective style: Neural sub- strates and biobehavioural correlates’, Philosophical Transactions of the Royal Society, 359, pp. 1395–1411.

21. Lazar, S., Kerr, C., Wasserman, R., Gray, J., Greve, D., Treadway, M., McGarvey, M., Quinn, B., Dusek, J., Benson, J., Rauch, S., Moore, C. & Fischl, B. (2005), ‘Meditation experience is associated with increased cortical thickness’, NeuroReport, 16, pp 1893–7.

22. Davidson, R. J., Kabat-Zinn, J. Schumacher, J., Rosenkranz, M., Muller, D., Santorelli, S.F., Urbanowski, F., Harrington, A., Bonus, K. & Sheridan, J. F. (2003) ‘Alterations in brain and immune function produced by mindfulness meditation’, Psychosomatic Medicine, 65, pp. 564–70; Tang, Y., Ma, Y., Wang, J., Fan, Y., Feg, S., Lu, Q., Yu, Q., Sui, D., Rothbart, M., Fan, M. & Posner, M. (2007), ‘Short-term med- itation training improves attention and self-regulation’, Proceedings of the National Academy of Sciences, 104, pp. 17152–6.

23. Epel, Elissa, Daubenmier, Jennifer, Tedlie Moskowitz, Judith, Folkman, Susan & Blackburn, Elizabeth (2009), ‘Can Meditation Slow Rate of Cellular Aging? Cognitive Stress, Mindfulness, and Telomeres’, Annals of the New York Academy of Sciences, 1172; Longevity, Regeneration, and Optimal Health Integrating Eastern and Western Perspectives, pp. 34–53.

24. Walsh, R. & Shapiro, S. L. (2006), ‘The meeting of meditative disci- plines and Western psychology: A mutually enriching dialogue’, American Psychologist, 61, pp. 227–39.

25. Ibid. 26. Kabat-Zinn, J., Lipworth, L., Burncy, R. & Sellers, W. (1986), ‘Four-year follow-up of a meditation-based program for the self- regulation of chronic pain: Treatment outcomes and compliance’, Clinical Journal of Pain, 2, p. 159; Brown, Christopher A., Jones, Anthony K. P. (2013), ‘Psychobiological Correlates of Improved Mental Health in Patients With Musculoskeletal Pain After a Mindfulness-based Pain Management Program’, Clinical Journal of Pain, 29(3), pp. 233–44; Lutz, Antoine, McFarlin, Daniel R., Perlman, David M., Salomons, Tim V. & Davidson, Richard J. (2013), ‘Altered anterior insula acti- vation during anticipation and experience of painful stimuli in expert meditators’, Journal NeuroImage, 64, pp. 538–46.

27.Baliki, Marwan N., Bogdan, Petre, Torbey, Souraya, Herrmann, Kristina M., Huang, Leijan, Schnitzer, Thomas J., Fields, Howard L. &, Vania Apkarian, A. (2012), ‘Corticostriatal functional connectivity predicts transition to chronic back pain’, Nature Neuroscience, 15, pp. 1117–19.

28 Julieta Galante, Géraldine Dufour, Maris Vainre, Adam P Wagner, Jan Stochl, Alice Benton, Neal Lathia, Emma Howarth, Peter B Jones; A mindfulness-based intervention to increase resilience to stress in university students (the Mindful Student Study): a pragmatic randomised controlled trial; Lancet Public Health 2018; 3: e72–81; Published Online December 18, 2017 http://dx.doi.org/10.1016/S2468-2667(17)30231-1

29 Billie Lever Taylor, Clara Strauss, Kate Cavanagh, Fergal Jones; The effectiveness of self-help mindfulness-based cognitive therapy in a student sample: A randomised controlled trial; Behaviour Research and TherapyVolume 63, December 2014, Pages 63-69; https://doi.org/10.1016/j.brat.2014.09.007